BenQ centrum znalostí

Jak reprodukovat konzistentní barvy?

Zajistit konzistentní barvy v různých zařízeních a médiích je velkou výzvou a správa barev je navržena tak, aby bylo této konzistence dosaženo.

BenQ
2018/06/30

Víme, že je bohužel běžné mít pro stejný přístroj odlišný barevný výstup, a to i se stejným modelem. V praxi je však nutné, aby všechna zařízení vytvářela stejný výkon. Dosáhnout konzistentní barvy napříč různými zařízeními a médii je velká výzva...

Čeho tedy můžeme dosáhnout zavedením „správy barev“? Stručně řečeno, můžeme očekávat podobný vzhled obrazu napříč různými zařízeními a médii; jak je to znázorněno na obrázku 1. Všechna zařízení, včetně vstupních zařízení, jako jsou skenery a fotoaparáty, a výstupní zařízení, jako jsou monitory, projektory a tiskárny, budou reprodukovat stejný vzhled barev. K tomu je ale třeba chápat rozsah barev, který určitý přístroj nebo médium dokáže reprodukovat. Rozsah barev se nazývá „barevný gamut“.

Koncept správy barev

Obrázek 1: Stejný vzhled barev na různých zařízeních a médiích.

Obrázek 2-1: Barevný gamut ve 2D.

Obrázek 2-2: Barevný gamut ve 3D.

Barevný gamut je obvykle popsán jako 2D diagram, který je znázorněn na obrázku 2(a). Podkova představuje všechny barvy, které mohou lidé vnímat, a uzavřená oblast uvnitř podkovy představuje všechny barvy, které může zařízení nebo médium reprodukovat. Ve skutečnosti by však barvy měly být popsány ve 3D, protože k popisu konkrétní barvy potřebujeme použít hodnoty XYZ. Komplexní barevný gamut by měl být nakreslený ve 3D, podobně jako na obr. 2(b). Nicméně vzhledem k tomu, že kresba ve 3D není snadná, i s nejnovějšími počítačovými nástroji, které máme k dispozici, stále se často používá diagram barevného gamutu 2D. Nešťastným důsledkem je to, že ve 2D diagramu chybí informace o světlosti barvy. Pokud jsou tedy na stejné pozici dvě barvy, nemusí to být nutně stejná barva: může to být tentýž odstín barvy, ale jedna může být světlejší a jedna tmavší.

Pro dvě zařízení, která mají stejný barevný výstup, je nutné přesně zmapovat nebo transformovat oba typy barevných gamutů. V opačném případě to může mít za následek situaci znázorněnou na obrázku 3, což je velmi běžný scénář nespravovaných barev. Existuje mnoho algoritmů k mapování nebo přeměně typů barevných gamutů, ale nebudeme zde o nich hovořit podrobně. Budeme mluvit o konceptu správy barev a jejím obecném pracovním postupu. A co je ještě důležitější, jaký nástroj nám při správě barev může pomoci.

Barvy bez správy barev

Obrázek 3: Příklad nespravovaných barev.

Transformace nebo mapování dvou typů barevných gamutů (nebo zařízení) je jednoduchá – stačí nastavit jednu transformaci mezi oběma zařízeními a jsme hotovi. Ale co když existují více než dvě zařízení? I zde bychom mohli nastavit samostatné transformace mezi každou dvojicí zařízení, ale to by mělo za následek velmi chaotickou síť transformací; jak je to na obrázku 4. Abychom tuto složitost omezili, je mnohem jednodušší, když každé zařízení ví, jak převádět na standardní barevný prostor a zpět ze standardního barevného prostoru (obrázek 5). Pomocí této koncepce můžeme transformovat z jednoho zařízení na jakékoliv jiné zařízení pouze dvěma transformacemi.

Transformace závislá na zařízení

Obrázek 4: Transformace závislá na zařízení

Obrázek 5: Transformace nezávislá na zařízení

Jak vypadá standardní barevný prostor? A kdo by měl nastavit specifikaci standardního barevného prostoru? Naštěstí to má pod kontrolou ICC. ICC je Mezinárodní konsorcium pro barvu, které bylo v roce 1993 založeno osmi průmyslovými dodavateli. Účelem ICC je vytvářet, podporovat a propagovat standardizaci a vývoj otevřené, dodavatelsky neutrální architektury a komponentů systému pro správu barev napříč platformami. Výsledkem je specifikace profilu ICC. Profil ICC je klíčem k dosažení pracovního postupu správy barev s otevřeným zdrojovým kódem. Obsahuje informace týkající se charakteristiky zařízení a dopředných a zpětných transformací ze zařízení na standardní barevný prostor, který se nazývá PCS (Profile Connection Space) v transformaci barev ICC. Transformace barvy ICC je znázorněna na obrázku 6.

Pracovní postup ICC

Obrázek 6: Transformace barev ICC

Ale jak lze v praxi využít transformaci barev ICC? Podívejme se na příklad na obrázku 7. Když uživatel skenuje barvu ze skeneru, přečte (R, G, B) = (42, 82, 171). Pokud by uživatel chtěl vytisknout stejnou barvu, jako je naskenovaná barva, pracovní postup ICC nejprve v počítači transformuje naskenovanou barvu na (L*, a*, b*) = (61, 11, 43) pomocí profilu ICC skeneru. Poté je pomocí profilu ICC tiskárny určeno ( *, a*, b*) = (61, 11, 43) jako (C, M, Y, K) = (57, 20, 0, 0) pro tiskárnu. Porovnáním (R, G, B) = (42, 82, 171) ze skeneru a (C, M, Y, K) = (57, 20, 0, 0) z tiskárny uživatel zjistí, že jsou si barvy velmi podobné. Toto znázorňuje celkový pracovní postup ICC.

Pracovní postup ICC

Obrázek 7: Příklad pracovního postupu ICC

V tomto článku jsme diskutovali o koncepci správy barev a jejím cíli mít konzistentní barevný vzhled v různých zařízeních. Také jsme mluvili o barevném spektru a jak nastavit transformace mezi dvěma nebo více zařízeními. Nakonec jsme představili ICC a profil ICC a jak funguje pracovní postup ICC v praxi. V našem dalším článku budeme hovořit o tom, kdo by měl skutečně využívat pracovní postup ICC a jak by měl být proveden.

TOP