V posledním článku „Jak reprodukovat konzistentní barvy napříč různými monitory?“ jsme stručně představili koncept správy barev: model zachování konzistentního barevného vzhledu v různých zařízeních. Ale jak vlastně začleňujeme koncept do reálného pracovního toku?
Začněme tím, že se podíváme na to, jaký je pracovní postup pro vytváření barev nebo obrázků. Obrázek 1 znázorňuje typický pracovní postup pro vytváření barev nebo obrázků. Zahrnuty jsou tři fáze, konkrétně tvorba/pořízení obrazu, zpracování/vylepšení obrazu a reprodukce obrazu. Aby mohla správa barev fungovat, bude muset být integrována do stejného pracovního postupu.
Obrázek 1: Typický pracovní postup správy barev.
Podívejme se na každou fázi podrobněji. Abychom obrázek mohli reprodukovat, musíme nejdříve nějaký mít. Proto je prvním krokem vytvoření obrazu v elektronické podobě. Existují dva způsoby, jak toho dosáhnout. Jedním je obrázek nakreslit pomocí počítače a druhým způsobem je zachytit scénu pomocí digitálního fotoaparátu. Jakmile obrázek máme, chceme jej zatraktivnit nebo ho podle našeho přání upravit. Toto je fáze vylepšování. Po vylepšení obrazu následuje konečná fáze reprodukce. Reprodukce není omezena pouze na tištěný tisk, ale zahrnuje také odesílání obrázků elektronickou cestou, jako je předávání snímků pomocí flash disku, odesílání obrázků e-mailem a odesílání obrázků online, například jejich sdílení na Instagramu nebo Facebooku. Obrázek 2 uvádí příklad pracovního postupu správy barev v praxi.
Obrázek 2: Příklad skutečného pracovního postupu správy barev.
Zařízení uvedená v jednotlivých fázích představují zařízení, která by mohla být použita v této fázi. Například k zachycení scény potřebujeme kameru, pro digitalizaci vytištěného obrazu použijeme skener nebo na počítači nakreslíme obrázek. S každou fází jsou spojena různá zařízení, ale existuje jedno zařízení, které je společné pro všechny tři fáze. Určitě víte, o kterém zařízení mluvíme. Ano, je to monitor. Proč je toto jediné zařízení, které se vyskytuje ve všech třech fázích? Protože v dnešní době je téměř 99,5 % uměleckých děl nebo obrázků v digitální podobě a bohužel ještě nemáme technologii umožňující lidem prohlížet digitální obsah přímo, například zasunutím SD karty do mozku. Stále potřebujeme zařízení pro zobrazování digitálního obsahu a zdaleka nejčastěji používaným zařízením je monitor. Samozřejmě lze použít také projektor, ale problém je, že ne vždy máme po ruce velkou, volnou stěnu a temné prostředí. Z tohoto důvodu lze monitor považovat za nejdůležitější nástroj používaný v pracovním postupu správy barev.
Důvodem, proč je monitor nejdůležitějším nástrojem v pracovním postupu správy barev, je, že lidé se spoléhají na barvy, které jsou na něm zobrazené, aby posoudili, zda se jim scéna líbí, nebo ne. Tuto myšlenku ilustruje obrázek 3. Pokud je na monitoru zobrazen zelený obraz tónu pleti, snížíme hodnotu zelené, aby byl tón pleti přirozenější. Nedokážeme však zjistit, zda zelený odstín pochází ze souboru nebo zda je z monitoru samotného. Je-li ze souboru, snížení zeleného odstínu povede k přirozeně vypadajícímu tónu pleti i na jiných monitorech. Ale pokud je zelený odstín z monitoru, pak snížení zeleného tónu povede k vytvoření obrazu s velmi nízkým zeleným odstínem, který na jiných monitorech nebude vypadat ani příjemně ani přirozeně. Díky tomu, že je monitor pravidelně kalibrován, se může snížit riziko nadměrně nebo špatně upravených obrazů.
Jak by tvůrci obrázků měli do svých pracovních postupů zahrnout správu barev? Nejdříve si definujme tvůrce obrazu. Do této kategorie spadá každý, kdo obraz „vytváří“, například fotografové, ilustrátoři a designéři. Obrázek 4 znázorňuje typický pracovní postup pro designéry. Designéři mají obvykle myšlenku nebo „obraz“ ve své mysli a používají počítač s kreslicím tabletem, aby své dílo „nakreslili“ v softwarové aplikaci. Monitor poskytuje k výkresu „zpětnou vazbu“, takže designéři vědí, jak obrázek vypadá a pokud odpovídá uměleckému záměru. Není tedy pochyb o tom, že vidět správné barvy je pro designéry rozhodující, aby posoudili, zda práce odráží to, co mají na mysli. Monitor, který používají, proto musí být kalibrován na sjednocenou sadu parametrů, aby bylo zajištěno, že veškerá práce se vytváří a zobrazuje za stejných podmínek, a aby se zabránilo případu nazelenalé pleti zmíněnému výše.
Obrázek 3: Lidé se při posuzování toho, zda se jim něco líbí, nebo ne, spoléhají na vnímání barev.
Obrázek 4: Typický pracovní postup správy barev designéra.
Jakmile je monitor kalibrován, vytvoří se profil ICC pro daný monitor. Tento profil ICC by měl být odeslán spolu s obrázkem, aby ostatní v pracovním postupu správy barev mohli replikovat prostředí, ve kterém byl vytvořen původní snímek. Jinými slovy, jiní mohou vidět stejné barvy jako původní designér a zajistit, že původní umělecký záměr bude zachován. Podrobnosti o tom, jak lze tohoto profilu ICC dosáhnout, budou vysvětleny v následujících článcích.
Pokud jde o fotografy, pracovní postup je trochu komplikovanější, jak vidíte na obrázku 5. Když chce fotograf „zachovat“ vzhled skutečné scény, musí do scény umístit nástroj Color Checker a pomocí expozimetru určit správnou clonu a rychlost závěrky. Není překvapením, že s konkrétním fotoaparátem je spojený profil ICC, a tento profil by měl být také zachován v průběhu celého pracovního postupu. Profil ICC lze buď stáhnout z webových stránek výrobce, nebo jej lze vytvořit pomocí nástroje Color Checker a prohlížecí kabiny.
Obrázek 5: Typický pracovní postup správy barev pro fotografa.
Je-li pro digitalizaci výtisku použit skener, stačí pouze dobrý skener s připraveným profilem ICC. Stejně jako u digitálního fotoaparátu lze profil ICC skeneru stáhnout z webových stránek výrobce nebo jej lze vytvořit pomocí nástroje Color Checker se spektrofotometrem. Spektrofotometr je zařízení, které měří barvy na podkladu spektrálně a poskytuje přesné měření. Obě tyto metody vyžadují změnu barev monitoru, pokud je třeba vidět správné obrázky. Transformace barev se provádí buď v softwarové aplikaci nebo operačním systému. Nicméně monitor by měl být určitě kalibrován, aby uživatel mohl vnímat správnou barvu.
Dozvěděli jsme se, jaký je typický pracovní postup pro správu barev a jeho tři hlavní fáze. Také jsme se zabývali tím, jak začlenit správu barev do pracovního postupu designérů a fotografů. V následujícím článku se budeme zabývat dalšími podrobnými informacemi o pracovním postupu pro správu barev za účelem zlepšení a reprodukce obrázků.
